Můj postoj ke kouření

Někdy slýchám, že můj postoj, nechodit na srazy, pokud jsou v kuřácké hospodě, je extrémní. Navíc že to je zbytečná komplikace pro organizátory. Pokud si to myslíte i vy, čtěte prosím dále.

Osobně kouření bytostně a z principu nesnáším od mala, kdy mamka chodila načichlá kouřem z práce (ač sama nekuřačka). A proč mám takový postoj?
  1. cigarety vytváří hnusný zápach, který nesnáším
  2. cigaretový kouř prokazatelně poškozuje zdraví
  3. oblečení bývá načichlé ještě druhý den
  4. cigaretu cítím venku klidně i na 30m
  5. hodně mi vadí, když jsem na čerstvém vzduchu a někdo tam kouří
  6. kouř dráždí moje sliznice (oči, nosohltan)
  7. kouření považuji za narušení osobní svobody, práva na čistý vzduch
  8. kouření poškozuje i zdraví okolí
  9. kouření na veřejnosti je špatným vzorem pro děti
  10. cigaretový kouř vadí mnoha lidem, ale mnoho z nich to tiše trpí a toleruje
  11. odmítám kouření jakkoli podporovat, což znamená tedy i bojkot zařízení, kde se kouří

Časem se k postoji tomu přidaly i dlouhodobé zdravotní potíže s dýchacími cestami (a operace mandlí), které pro mě mění pobyt v zakouřeném prostředí v utrpení.

Mrzí mě, pokud vám to působí problémy, ale tímto se ospravedlňuji.
Do nekuřáckého zařízení už pokud možno opravdu nevkročím.

Děkuji za pochopení.